Vodní cesty v České republice

Hlavní vodní toky České republiky

Labská vodní cesta

Labskou vodní cestu dopravně významnou využívanou tvoří úsek od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) a úsek od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky (§3 odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů).

V první úsek je kanalizovaný prostřednictvím tří jezů Pardubice, Srnojedy a Přelouč, ale plavební komora Přelouč je dlouhodobě mimo provoz. Další úsek tzv. středolabský je kanalizován prostřednictvím 15 jezů s jednou plavební komorou: Týnec nad Labem, Veletov, Kolín, Klavary, Velký Osek, Poděbrady, Nymburk, Kostomlátky, Hradištko, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem, Kostelec nad Labem, Lobkovice a Obříství. Navazující úseku pod soutokem Labe s Vltavou tzv. dolnolabské je kanalizován jezy s velkou a malou plavební komorou v šesti lokalitách: Dolní Beřkovice, Štětí-Račice, Roudnice nad Labem, České Kopisty, Lovosice a Ústí nad Labem-Střekov. Regulovanou trať od Hřenska po Masarykova zdymadla v Ústí nad Labem-Střekově a kanalizovanou trať od Ústí nad Labem-Střekova po Mělník. Labe je kilometrováno od svého ústí do Severního moře proti proudu. Kilometráž prochází státní hranicí na pravém břehu v km 726,60 ve Hřensku a na břehu levém v km 730,00 v Dolním Žlebu. Splavnost regulovaného úseku km 726,60 až 767,67 je závislá na vodních stavech na řídícím vodočtu v Ústí nad Labem. Přípustné ponory plavidel jsou dány odpočtem od vodního stavu se zohledněním jeho setrvalosti. Aktuální odpočet nebo ponor plavidla je určen plavební vyhláškou nebo jiným nařízením Státní plavební správy. Nejvyšší vodní stav, při kterém je ještě dovolena plavby, je 540 cm na řídícím vodočtu. V úseku Děčín km 744,11 až Hřensko 726,60 platí nejvyšší vodní stav 600 cm na řídícím vodočtu pro plavidla pravidelné osobní lodní dopravy, pro plavidla doplouvající ze Hřenska do Děčína a pro plavidla provádějící místní posuny a překlad. Ochranné přístavy jsou v tomto úseku v km 741,91 Děčín-Rozbělesy, v km 762,81 Ústí nad Labem-Krásné Březno, Centrální přístav a v 763,87 Ústí nad Labem-Krásné Březno, Západní přístav. V tomto úseku je mimo označená místa stání zakázáno kotvení a sakování na kotvě. Při plavbě proti proudu při vodních stavech nižších než 275 cm na řídícím vodočtu, pokud plavidla plují s ponorem, který odpovídá úředně stanovenému ponoru, se smí jejich rychlost pohybovat v rozmezí 3 km/h až 6 km/h, pokud plavidla plují s ponorem, který je alespoň o 20 cm menší než je úředně stanovený ponor, nesmí jejich rychlost klesnout pod 3 km/h. Při protiproudní plavbě při vodních stavech 275 cm a vyšších na řídícím vodočtu, nesmí rychlost plavby plavidel klesnout pod 3 km/h. V Děčíně v km 737,12 je pro zlepšení plavebních podmínek plánována výstavba plavební stupně. Celkem se na labské vodní cestě nachází 24 plavebních komor, z toho jedna mimo provoz a dvě bez přímého napojení na další evropské vodní cesty resp. k moři.

Vltavská vodní cesta

Moravská vodní cesta a průplav Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál)